Podzim a imunita | Naučit se .CZ

UživatelUživatel: Neznámý | Přihlásit se | Zaregistrovat se | Domů

Kategorie

Podzim a imunita

<< Zpět na přehled článků

Přidáno: 09.09.2012

Se zkracujícím se dnem a klesající rtutí na teploměru se naše tělo musí vyrovnat s náročnějšími podmínkami pro svůj chod.

Málo sluníčka, chladno a vlhko vyžadují od našeho organismu větší odolnost. Snadno se ukáže, kolik vitamínu D jsme v létě nasbírali, kolik odpočinku jsme si dopřáli, kolik stresu nás potkalo, jak jsme sami sebe zaneřádili toxiny z potravin, celkově vzato, jak dobře jsme se o sebe starali. Ti, kteří se o sebe dobře starají, většinou podzimní plískanice zvládají lépe. Jen tak je nějaká chřipka nenachytá. Ale ať tak či tak, všichni bychom měli znát základní pravidla, jak se o sebe na podzim postarat. Čemu se vyhnout a co si naopak dopřát. V sérii článků se dozvíme něco o vhodných potravinách, potravinových doplňcích, které posilují imunitu, bylinkách, zábalech, koupelích, homeopatikách i formách relaxace, které naši imunitu posílí a celkově nám uleví od každodenního stresu.

V prvé řadě bychom si měli uvědomit, že čím je venku chladněji, tím více bychom měli zařadit do svého jídelníčku potraviny, které organismus zahřívají a vynechat ty, které nás ochlazují. Není to tak těžké. Je v tom totiž logika. Stačí si uvědomit, čím se stravují lidé v tropických oblastech, jaké ovoce a byliny tam rostou a naopak, jak se stravují obyvatelé severněji položených oblastí, jaké druhy potravin (ovoce, zelenina, obilniny, tuky, maso) se objevují na jejích talířích. Přirozené a tudíž nejvhodněji a nejlépe zpracovatelné a využitelné je pro tělo to, co roste tam, kde žijeme. V tropech je horko. Tudíž ovoce tam rostoucí ochlazuje organismus. Metabolismus po generace tam žijících lidí funguje jinak, než metabolismus Eskymáků. Jejich jídelníček musí být zákonitě jiný. Eskymák či člověk žijící v chladných částech naší planety potřebuje více energie na tvoření tepla. Potřebuje tuky, které se přeměňují na energii. Loví ryby, živý se hlavně masem, obsahujícím bílkoviny.

V tropech je horko. Lidé žijící tam musí umět své tělo chladit a nepotřebují energii ve formě tuků, které tělo déle tráví a ukládá z nich energii do tkání. A protože naše planeta Země je moudrá, roste tam ovoce, které naše tělo chladí. Dodávají tělu energii ve formě jednoduchých cukrů, které jsou pro tělo rychle využitelné a stravitelné a obsahují hodně vody (citrusy, ananas, banány, melouny atd.).

My, kteří si užíváme přes rok jak léto, tak zimu, musíme umět stravu měnit a přizpůsobit právě probíhajícímu ročnímu období. V létě jíst hodně ovoce, klidně i tropického, neb máme takové malé tropy a v zimě si dopřát maso, eventuelně ovoce, které dozrává na podzim u nás a dlouhodobě se dá uchovávat či skladovat. I toto je zařízeno moudře matkou přírodou. Dala nám takové druhy ovoce a zeleniny a obilnin, které jsou vhodné svým složením pro nás ve střední Evropě (jablka, hrušky, kořenovou zeleninu, zelí-nejlépe kvašené, obilniny- nejen pšenici a žito, ale i pohanku, jáhly atd.)

Svůj podíl na vhodnosti či nevhodnosti stravy má i úprava potravin. V létě si více dopřejeme syrovou zeleninu a ovoce, jogurty (ty ochlazují organismus), studené saláty s dresinky. V zimě musíme své tělo zahřát. To znamená, jíme potraviny tepelně upravené, uvařené či zapečené. Zase to má logiku, zapékáním se kumuluje teplo. Navíc pokrm dochutíme kořením prohřívajícím organismus: hřebíček, skořice, koriandr, kardamon, pepř. Inspiraci najdete v indické kuchyni (v Indii ne náhodou má původ ajurvédská medicína, využívající dokonale kuchyni k ozdravě organismu). I od Číňanů a Japonců se můžeme mnohému přiučit. Ony i naše babičky znaly tajemství bylinek v kuchyni. I ony dobře věděli, proč mají rády v zimě v kuchyni třeba pohanku (obsahuje rutin, příznivě působící na cévy, má jangovou povahu, která nám přináší teplo). Věděli jak naložit se zelím, jablíčky, mrkví, řepou, aby nám v zimě dlouho přinášeli užitek.

Příště si více řekneme nejen o konkrétních pokrmech a receptech k nim, ale přidáme si základní potravinové doplňky vhodné v říjnu a v listopadu, připomeneme nějaké bylinné čajové směsi (mimochodem čaj Bancha či Kukicha s plátky čerstvého zázvoru, eventuelně doplněného medem a šťávou z citrónu by už teď neměl chybět v čajovém hrníčku) a doplníme homeopatickými léky na virové infekce.

 

     Ivona Chytilová

Fotogalerie článku

Vložit nový příspěvek

Vaše jméno
Text
Antispam
Opište kód z obrázku

Související články

Diskuze k tomuto článku

Leona - 20.11.2014 09:24

Já jsem taky spíš pro ty přírodní produkty, bylinky to je moje, teď jsem dostala k narozeninám hlívu ústřičnou s tradičníma českýma bylinama a ta mě úplně dostala, byla jsem fakt mile překvapená, co všechno za bylinky obsahuje a jak je prospěšná pro tělo, nejen, že podporuje imunitu, ale je dobrá i na trávení, kosti, vlasy, pročišťuje tělo, noo, myslím, že už mi doma nikdy chybět nebude a jako tip na dárek, je bezva!

Věra - 23.09.2014 06:11

Dobrý den děkuji za bezva článek, zrovna se nad příchodem podzimu zamýšlím Co nám asi přinese?Můj přístup k podzimu: S dětmi se snažím chodit hodně ven, naučit je, že není dobré a špatné počasí (jakože sluníčko a vítr), stačí děti dobře obléknout a venku se může být téměř pořád a to má podle mě velký vliv. Zároveň se snažím jim poskytovat zdravou stravu, ale asi se shodneme na tom, že je určitý věk, kdy dětem můžete říkat, že mrkev je sladká, dobrota a cosi dalšího a oni jí stejně nesní :D Ale je fakt, že v takových těch krizových obdobích jako je podzim, se snažím jim tu imunitu taky podporovat ještě nějakými doplňky, ale většinou jen probiotiky, protože mám u sebe odzkoušený biopron forte, tak jim kupuju to stejné jen pro děti (j Laktobavílky, višňové pastylky). Jinak opravdu preferuji heslo, že příroda je mocná čarodějka.

Jitka - 27.02.2013 13:37

Já mám od stejné značky novinku Laktobacily cucavé pastilky, pomáhají při nadýmání a balení je akorát do kabelky 

lenca - 29.11.2012 17:09

Zmiňujete se o potravinových doplňcích v říjnu a listopadu, já užívám Laktobacily Imunit bez ohledu na roční období a jsem spokojená a hlavně bez potíží.